Hadi

Okouzlila vás krása pružného, hebkého a lesklého hadího těla? Nebo jste jen zatoužili mít doma nějaké zvíře, které na vás nebude klást vysoké časové nároky? Ať je důvod pro pořízení plaza jakýkoli, i toto poměrně nenáročné zvíře má určité požadavky, které nelze opomenout. Než se vypravíte do zverimexu, k chovateli nebo na burzu pro samotné zvíře, je nezbytné připravit terárium (terárium pro hady se nazývá vivárium).

Vivárium

Jeho velikost volíme podle námi zvoleného druhu. Vzhledem k tomu, že různé druhy mají různé velikostní požadavky měli bychom se informovat u chovatele, v obchodě, popřípadě prostudovat odbornou literaturu. Všeobecnou zásadou ovšem je, že délka terária by měla být minimálně tři čtvrtiny délky hadího těla. To platí pro zemní hady, u hadů stromových a šplhavých totéž platí pro výšku terária. Vivárium by mělo být dobře větrané – ovšem pozor aby v něm nevznikal průvan, vhodné je pokud je větrací mřížka ve stropě terária, takovéto odvětrávání je pro hady dostatečné. Co nesmíme opomenout je velikost větracích otvorů, mláďata se protáhnou velmi úzkými prostorami, proto nejsme-li si jistí zda nehrozí útěk hada, zajistíme větrací otvory pro jistotu pletivem. Pozor i na dvířka, obzvláště na posuvná, stačí špatně dovřít a plaz si rychle najde cestu na svobodu. Přesto nevolíme vivária s dvířky ve stropě, manipulace se shora je pro hada stresující, jelikož v přírodě mu právě shůry hrozí nejvíce nebezpečí.

Zařízení

Vnitřní zařízení vivária by mělo co nejvíce odpovídat přirozenému biotopu ve kterém daný druh žije. Dle toho volíme substrát na dno terárií, dekorace, rostliny. Substrátem tedy může být písek, lignocel, rašelina, stromová kůra, lze použít i některé druhy podestýlek pro kočky či hlodavce. Nesmí chybět úkryty vytvořené z kamenů, dutých větví. V obchodě lze zakoupit i umělé duté kameny, vyrábí se terária s šuplíkem, do kterého vede otvor ve dně terária, ale dobře poslouží i otočený květináč nebo dřevěná boudička s malým otvorem. Dalším prvkem, který je u stromových hadů dokonce nezbytný, jsou větve ke šplhání. Větev je vhodná i pro nešplhavé druhy, byť jen jako dekorace a prostředek, pomocí nějž si had třením svléká kůži. Protože před svlékáním se spousta hadů i koupe, musí být v teráriu dostatečně velká nádoba s vodou, která zároveň bude sloužit i k napájení hada. Vodu v ní denně měníme, aby byla čistá a čerstvá. Nádoba musí být těžká, aby ji had nemohl převrhnout, její velikost taková, aby se do ní celý vešel. Pokud do terária umisťujeme živé rostliny, volíme místa, na která se had moc nedostane, aby je například při svlékání nepoškodil. Vhodné jsou různé druhy tilandsií a bromélií. Další možností jak dekorovat vivárium jsou rostliny umělé.

Technické zázemí

Vzhledem k tomu, že had potřebuje místo k vyhřívání, volíme buď osvětlení s výhřevnou žárovkou, nebo topný kámen či kabel. Rozhodně nesmí chybět UV žárovka či zářivka. Velikost vyhřívacího místa by měla být taková, aby postačila i v dospělosti. Abychom mohli teplotu kontrolovat, je nutné pořídit teploměr. Po ruce by měl být i vlhkoměr, abychom zjistili, zda v teráriu není příliš nízká nebo naopak vysoká vlhkost.

Zdravý had

Máme-li připravené vivárium, můžeme přistoupit k samotné koupi hada. Pro začátek volíme osvědčené nenáročné a mírné druhy (užovka červená, hroznýš královský, krajta královská atd.). Vzhledem k tomu, že nemoci plazů jsou špatně léčitelné, měli bychom věnovat velkou pozornost tomu, abychom si domů přinesli zdravé zvíře. Takový had má čistý kloakální otvor, jasné oči, nemá na těle viditelná zranění, zbytky staré kůže nebo dokonce parazity. Svléká se v jednom kuse – kůže se netrhá na části. Často kmitá jazykem, obzvlášť pokud přes něj dáme nějaký předmět. Neodpočívá natažený, ale svinutý. Bez problému přijímá potravu (pokud není zrovna nakrmen nebo se nechystá ke svleku).

Manipulace a péče

Na přepravu hada k nám domů, bychom si měli připravit plátěný sáček (u větších druhů poslouží i povlak na polštář), který důkladně zavážeme. Hada chytáme za hlavou, abychom zabránili případnému kousnutí a druhou rukou jej zvedáme vprostřed těla. Pokud je zvíře klidné, můžeme jej zvednout oběma rukama bez držení za hlavou. Pokud je had stočen do písmene S, počínáme si obezřetně, protože je to pozice, ze které na nás může zaútočit (může při tom i třást koncem ocasu). Pokud se zakousne nepanikaříme a netrháme rukou, počkáme až stisk sám povolí, pokud sevření trvá, ponoříme postiženou část pod vodu, nikdy nepáčíme hadovi čelisti, mohli bychom je snadno zlomit! Kousnutí nebývá bolestivé a ani příliš nekrvácí.

Hady krmíme dle velikosti příslušně velkou kořistí – mláďata častěji než dospělé kusy. Krmíme myšími holáty, skákavkami, různě velkými myškami, potkany a velké druhy morčaty či králíky. Rybožravé hady krmíme dvakrát až třikrát týdně. Nekrmíme, pokud je had před svlekem, ten signalizuje tmavší nebo mléčné zabarvení. Chováme-li v jednom viváriu více kusů, krmíme je odděleně, aby nedošlo k zakousnutí do stejné kořisti a následně pozření i části druhého hada. Krmíme buď ve zvláštních přepravkách, nebo necháme v teráriu jen jednoho a po nakrmení je prostřídáme.

Hady zbytečně nerušíme a nevyndáváme z vivária.

Veškeré tyto informace jsou určeny začátečníkům, a proto se týkají nejedovatých a běžných druhů. Jedovaté hady stejně není možné zakoupit v zooobchodech, k jejich držení je nutné povolení k chovu nebezpečných druhů zvířat.