Katalog zvířat
Hlavatka podunajská je dravá sladkovodní ryba z příbuzenstva ryb lososovitých a žije převážně v podhorských řekách, kde dorůstá vcelku úctyhodných rozměrů.
U nás se dříve vyskytovala pouze v řekách povodí Moravy, kde však již vymizela a veškeré pokusy o její návrat selhaly, takže ji dnes lze objevit již jen ojediněle v podobě několika kusů přežívajících od dob posledního pokusu o umělé vysazení.
Dnes tedy narazíme na hlavatky podunajské v nejbližším okolí spíše v Polsku, na Slovensku, v alpských zemích a na Balkánu.
Hlavatka má protáhlé narůžovělé až hnědočervené tělo s červenou ocasní ploutví a podobnou ploutvičkou tukovou a je štíhlejší než pstruh, s nímž ji lze v případě menších exemplářů zaměnit. Velká a protažená hlava s velkou tlamou plnou zubů a boky jsou tečkované, u mladších hlavatek se na bocích vyskytují i namodralé proužky, jež v druhém roce života mizí.
Dorůstá obvykle délky půl metru až metr, rekordmanka ze zahraničí dosáhla téměř metrů dvou, váží obvykle od dvou do deseti kilogramů a opět zahraniční rekordní cvalík měl těch kilogramů více než šedesát. Metrových délek dosahuje přitom i na vcelku malých vodních tocích, je-li zde kvalitní voda a dostatek potravy.
Ovšem problémem je právě zmíněná kvality vody a i její teplota. Vyhovují jí toky především s mělkými proudy a hlubokými tůněmi, sloužími jí jako úkryt.
Hlavatka loví v říčním proudu hlavně ryby, vyjímečně i jiné vodní tvory. Největší hlavatky si troufnou i na ryby půlmetrové, druh lovených ryb přitom nehraje žádnou roli.
Hlavatky dospívají ve třech, respektive čtyřech letech a třou se brzy zjara, řádově v dubnu, kdy houfně táhnou do mělkých kamenitých míst, zde vytvoří páry (netřeba snad dodávat, že o atraktivní slečnu se hlavaťáci tu a tam i pořádně poperou), postaví si oválná hnízda ve štěrkovitém dně a sem nakladou a hned zahrabou v průběhu několika dní až více než třicet tisíc jiker. Čímž mají rodičovské záležitosti z krku a dál už je vše na mladých.
Kterým ale není přáno lidmi. Protože taková hlavatka mívá takový hlad, že „vyluxuje“ vodní toky a rybáři ji tak rozhodně v lásce nemají.
