Bolen dravý

Bolen dravý žil původně na středních tocích našich řek, ale zabydlel se i ve vodních nádržích, kde se v současnosti vyskytují jeho největší exempláře. Většinou takový bolen dorůstá čtyřiceti až sedmdesáti centimetrů a třičtvrtě až tří kilogramů, může být ale i metrový a více než desetikilový.

Má mírně zploštělé protáhlé na bocích stříbrné tělo s tmavými ostře zašpičatělými ploutvemi, hřbetní a řitní ploutve jsou mírně vykrojené, velká tlama má horní postavení a dolní čelist je zakončena hrbolem zapadajícím do horní čelisti.

Bolen může růst v ideálních podmínkách i docela rychle, v menších na potravu chudých říčkách naopak. Živí se nejprve planktonem, později bezobratlými a nakonec drobnějšími rybkami, suchozemským hmyzem nebo dalšími vodními organismy, nepohrdne však coby všežravec ani tím, co mu předhodí rybáři, třeba kusem pečiva.
V létě boleni osaměle nebo v malých hejnech loví potěr nebo menší rybky těsně pod vodní hladinou, přičemž na svou kořist podnikají prudké výpady, v chladných obdobích jsou naopak spíše při dně a nápadně nepůsobí. Ovšem jakkoliv se jeho lovení potravy jeví primitivně brutálním, je bolen ve skutečnosti ostražitý a jen tak na něco rybáři neskočí.

Jako všechny kaprovité ryby nemají boleni ve své velké tlamě zuby, mají ale požerákové zuby za posledním žaberním obloukem, které jsou tenké, štíhlé a jemnější než ty u kapra nebo tlouště.

Boleni tvoří v mládí rádi hejna, velké kusy však žijí samotářsky. Což je však relativní, protože i ti velcí se mohou s ostatními shromáždit třeba v místech s hojností potravy nebo pod jezy.

Boleni dospívají ve třech až pěti letech a třou se v dubnu až květnu, v chladnějším roce případně až v červnu, a sice v mělkých proudech s kamenitým dnem. Jikernačky mívají v závislosti na své velikosti padesát tisíc až skoro půl milionu jiker, které jsou kladeny na dno nebo potopené větve.