Free songs
Domů / Novinky / Hořavka duhová
Hořavka duhová

Hořavka duhová

Hořavka duhová je nenápadná, sportovním rybářům unikající rybka, žijící v mnoha stojatých nebo i mírně tekoucích vodách nejen na českém území, v nichž se vyskytují i velcí mlži typu velebrubů a škeblí, do jejichž žaberních dutin ukládá hořavka své jikry.

Nejtypičtějšími místy, kde na ni lze narazit, jsou tůně v okolí velkých řek ve středním Polabí a některé rybníky, její výskyt se ovšem postupně snižuje kvůli stále méně vyhovujícím přírodním podmínkám.

V místech této rybě vyhovujících, jako jsou stará říční ramena, tůně, rybníky nebo zavodňovací kanály, v řekách pak místa s nejmenším prouděním, s teplou a poměrně čistou vodou, se tato může vyskytovat v hojném počtu a tvořit i početná hejna jedinců stejného věku.
Je malá, dosahuje v průměru jen pěti až osmi, vyjímečně devíti centimetrů a dvou až šesti gramů, má vysoké ploché tělo, modrý pruh v zadní polovině těla a zakulacenou hřbetní ploutev, samečci se pak v době tření zbarvují ještě pestřeji, do růžova. Tím vším se liší od ostatních druhů kaprovitých ryb.
Hořavka je celoročně čilá a potravu, již tvoří hlavně zpočátku plankton a později řasy, rozsivky a detrit, přijímá i za chladna, přesto však roste jen pomalu, zejména v místech jejího hojného výskytu.
Žije jen krátce, nejvýše pět let, ovšem tříletí a starší jedinci už bývají dosti vzácnými, a to nejen proto, že tvoří potravu nejednoho rybího predátora.
Pohlavně dospívá někdy už v prvním, většinou ale až ve druhém roce svého života, kdy samice naklade ročně mezi devadesáti a více než dvěma sty jiker v dávkách po dvaceti až čtyřiceti v průběhu doby od dubna do konce srpna. Ke kladení jiker využívá jikernačka asi třícentimetrové kladélko, které vsunuje do žaberní dutiny mlže, jehož jí „obsadil“ sameček. Mlíčí pak takový mlž nasává dovnitř spolu s vdechovanou vodou. Jikry se vyvíjí uvnitř těla mlže a vylíhlý potěr se zachycuje na jeho žábrách a zdržuje se uvnitř až do strávení svého žloutkového váčku, po čemž řádově dvaceti- až třicetidenní a asi osmimilimetrový hostitele opustí.

Hořavka nemá v přírodě přílišný význam. Důležitá je hlavně jako potrava dravých ryb, v minulosti se pak chovala i jako akvarijní rybka.

Nahoru