Amur bílý, původně obyvatel vod východní Asie, k nám byl dovezen z bývalého Sovětského svazu coby obyvatel kaprovitých rybníků, do volné přírody byl vysazován v sedmdesátých letech minulého století. Daří se mu hlavně v teplejších zarostlých stojatých vodách, kde jsou rozsáhlé porosty vodního rostlinstva. U nás se však na rozdíl od východních končin přirozeně nevytírá a jeho výskyt je tak zcela závislý na umělém vysazování.
Dorůstá obvykle padesáti až osmdesáti centimetrů a dvou až šesti kilogramů, v Číně, své pravlasti, však až půldruhého metru a padesáti kilogramů. Má válcovité tělo, krátkou hřbetní ploutev, tmavé černošedé ploutve, malou širokou hlavu s nízko posazenýma očima a šupiny podobné těm kapřím.
Amur žije v hejnech a je-li voda teploučká, žere jako o závod a za rok dokáže přibrat i dvě až tři kila. Živí se převážně rostlinnou potravou, ovšem přikusuje i stravu masitou, coby malý plankton a coby velký cokoliv, včetně toho, čím rybáři přikrmují jiné ryby, třeba kapry. V chladné vodě ho naopak chuť přechází a proto v našich končinách nedorůstá takových rozměrů jako v teplejší cizině. Dobře snáší i kalnou vodu s nedostatkem kyslíku.
Když ve třech až jedenácti letech věku, tedy při dosažení délky šedesáti až sedmdesáti centimetrů, dospěje, vytírá se ve vodním sloupci a jeho jikry tak někdy odplují i řadu kilometrů daleko. Velká jikernačka mívá i přes jeden a půl milionu jiker.
Pokud je amur uloven, má v souboji s rybářem velkou výdrž a nemíní to vzdát. Sice se nechá vcelku snadno přitáhnout až do blízkosti břehu, ale pak se naštve a prudce vyrazí na volnou vodu a nejednou tak nad překvapeným rybářem slaví vítězství.