Hrouzek běloploutvý se příliš neliší od ostatních u nás žijících hrouzků. U nás žije hlavně na dolním toku Labe a v řekách na jižní Moravě. Hojnější je ale na východě Evropy, na Slovensku i dále.
U nás tedy tento druh pochopitelně lovit nelze, chycen bývá spíše náhodou do čeřínku při lovu nástražních rybek.
Žije hlavně u dna řek v nižších polohách, v hlubších úsecích s mírnějším proudem, kde se živí především drobnými živočichy a rozsivkami, kteří u dna žijí rovněž.
Pokud tohoto hrouzka porovnáme s jeho příbuzným hrouzkem obecným, je ten běloploutvý menší a štíhlejší, avšak je též současně o poznání silnější než hrouzek jiný, ten Kesslerův. Jeho tenké vousky dosahují až na úroveň zadního okraje oka, ze všech hrouzků má ty nejsvětlejší ploutve, jak se dá ostatně vydedukovat i z jeho názvu. Toliko na ploutvi hřbetní mívá několik skvrnek a na té ocasní jeden jediný tmavý pruh, který opisuje její zadní okraj. Na hrdle pak hrouzek běloploutvý nemá šupiny.
Hrouzek běloploutvý dorůstá během svého podle předpokladů odborníků nanejvýš pětiletého života obvykle sedmi až jedenácti centimetrů, občas až centimetrů dvanácti, vážívá běžně čtyři až dvanáct gramů.
O jeho rozmnožování se toho ví pouze velmi málo. O tom, zda a jak se rozmnožuje u nás, chybí jakékoliv poznatky, z Rumunska je pak známo pouze to, že se tře zpravidla v období od května do června.