Střevle potoční je malá kaprovitá rybka, která u nás byla vždy hojně rozšířena v čistých potocích, říčkách a někdy i ve stojatých vodách. V průběhu let byla ale leckde podstatně zdecimována nebo i vyhubena znečištěním vod a regulací toků a na seznamu chráněných druhů je navzdory mírnému zlepšení stavu v posledních letech dodnes. Dnes ji najdeme hlavně v pstruhových potocích, ale i čistých řekách a stojatých vodách.
Jedná se o zpravidla pěti- až osmicentimetrovou, vyjímečně ale i více než dvanácticentimetrovou pestře zbarvenou rybku s hmotností od jednoho až do rekordních dvaceti gramů. Protáhlé válcovité tělo pokryté jemnými šupinami mívá světlé boky s pruhem z hnědých skvrn, samci jsou pak v době tření pokryti i zelenými, červenými a černými plochami a třecí vyrážkou.
Většinu roku tvoří střevle potoční hejna v tišinách mimo hlavní proud, při pocitu ohrožení se snaží ukrýt pod vymletým břehem nebo mezi kamením. Je-li jí přáno, dožívá se až pěti let, během nichž roste jen velmi pomalu a je tak předurčena hlavně k tomu být potravou pstruhů nebo jiných větších dravých ryb; dříve pak sloužila i jako potrava lidí z chudších společenských vrstev nebo jako nástražná rybka, kterémuž užití dnes brání fakt, že je chráněná, dnes je pouze přirozeným indikátorem čistoty vody.
Sama se živí převážně vodním a náletovým hmyzem, řasami, detritem a případně i do vody napadanými semeny rostlin.
Tře se v závislosti na teplotě vody v období od dubna do července, zpravidla dále proti proudu, kde jikernačka klade v jednom roce od pěti set až po tři tisíce jiker.